Cílem projektu je přispět ke změně skeptického postoje české veřejnosti k důsledkům změn klimatu a k aktuální potřebě adaptačních a mitigačních opatření. Zároveň chce podpořit politiku MŽP a cíle Strategie EU 2020 v oblasti nízkouhlíkové ekonomiky velmi praktickým a názorným využitím dat získávaných z referenčních nízkoenergetických budov, zelené střechy a stromů pro osvětu široké veřejnosti a vzdělávání studentů a odborné veřejnosti. K těmto cílům slouží jak zpřístupnění měřených dat široké veřejnosti ve velmi názorné formě, tak vytvoření výukových programů a dalších vzdělávacích modulů zaměřených na dvě oblasti: 1) odezvu dřevin na stres vyvolaný změnou klimatu a 2) na vodní a energetické bilance ekologické stavby se zelenou střechou.
1) Vytvoření vzdělávacího programu pro studium projevů odezvy dřevin na změnu klimatu.
Projekt bude zaměřen na vytvoření výukových programů. Pro jejich realizaci bude vytvoření série tři výukových objektů, v rámci extrémních klimatických podmínek v ČR (Hrubý Jeseník, Pouzdřanská step, otevřená zahrada v centru Brna), ve kterých lze očekávat nejrazantnější změny související se změnou klimatu. V objektech budou instalovány nejmodernější přístroje měřící růstové a fyziologické procesy stromů (transpirace, radiální přírůst, kořeny, fenologické projevy, klimatická čidla, půdní čidla). Naměřené hodnoty budou zpracovávány a interpretovány v environmentální výuce dle stupně vzdělání školených osob. Budou vytvořeny výukové programy pro jednotlivé úrovně vzdělání včetně pracovních listů, v nichž budou školené osoby naměřené údaje sami zpracovávat a vyhodnocovat. Za tímto účelem bude vytvořena webová aplikace, na které budou vidět on-line měřené veličiny a současně bude obsahovat celou databázi naměřených dat. Osoby budou školeny v několika různých úrovních: první a druhý stupeň ZŠ, střední a vysoké školy, odborná veřejnost (učitelé, ekologická centra, státní správa, komerční sféra – arboristé, zahradníci…). V rámci projektu bude rovněž realizována výuka v oblasti instalace a údržby měřících zařízení. Proškolené osoby budou schopny samostatné práce s přístroji a tuto schopnost budou moci využít v jejich odborné činnosti. Pro tento účel bude využito série mobilních čidel pro měření klimatických a fyziologických proměnných.
2) Vytvoření vzdělávacího programu pro studium efektivity ekologického stavění s ohledem na bilanci uhlíku v podmínkách měnícího se klimatu.
Pro výše uvedenou dílčí část projektu poslouží unikátní infrastruktura, která byla vybudována Nadací partnerství v areálu Údolní 33, Brno. Jedná se o komplex budov a vzdělávací zahradu, které jsou modelovým příkladem pro ekologické stavění v rámci udržitelného rozvoje města vedoucí k opatřením na zmírňování změn klimatu a adaptace vůči těmto změnám. Areál Otevřené zahrady směřuje dlouhodobě k neutrální uhlíkové bilanci. Minimalizace ztrát energií zajišťuje pasivní energetický standard a potřebnou dodatečnou energii získává areál do velké míry z obnovitelných zdrojů. Pro řešení projektu jsou klíčové dvě budovy s rozdílnými stavebně technickými vlastnostmi (historická budova rekonstruovaná do pasivního energetického standardu a nově vybudovaná budova do pasivního standardu). Obě budovy jsou z hlediska podlahové plochy srovnatelné (1000m2). Unikátní příležitost pro posuzování efektivity adaptačních opatření poskytuje srovnávání odtoku dešťové vody ze zelené střechy novostavby se stejně velkou standardní plochou střechou vedlejšího rekonstruovaného objektu. Oba dešťové svody jsou zaústěny do podzemní nádrže o objemu 30 m2, ze které je voda čerpána na splachování a závlahy zahrady. Ve výše uvedených budovách budou instalována nejnovější měřící zařízení s on-line přenosem dat, která budou využita pro vzdělávání v oblasti efektivnosti ekologických staveb. Data budou zpřístupněna veřejnosti pomocí software umožňující sledovat jak okamžité bilance vody a energie v budovách, tak jejich kumulativní hodnoty pro jednotlivé dny, týdny, měsíce, roky. V rámci vzdělávání budou školené osoby informovány o užitelnosti ekologických staveb a rovněž budou vyučovány v oblasti vyhodnocování a interpretaci dat z měřících přístrojů. Do vzdělávacího programu budou rovněž zahrnuti studenti bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, kteří využijí potenciálu tohoto projektu pro aplikovaný výzkum a budou na danou problematiku zpracovávat své závěrečné práce. Vzdělávací program bude realizován na různých úrovních vzdělávání: základní a střední školy, vysoké školy, odborná veřejnost, laici, zájemci o ekologické stavění a úspory energie.
Prohlášení
Ministerstvo financí – Národní kontaktní místo pro EHP a Norské fondy – reaguje na množící se zkreslené informace a spekulace ohledně významu a účelu EHP a Norských fondů v České republice. Česká republika je příjemcem prostředků z těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru (EHP). Od té doby byly jejich prostřednictvím podpořeny stovky projektů za více než 6 miliard korun.
Poskytovateli prostředků jsou tři členské státy EHP – Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Podpora je poskytována šestnácti zemím ve střední, východní a jižní Evropě, přičemž se jedná převážně o tzv. nové členské země EU. Hlavním posláním EHP a Norských fondů je snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě a posilování bilaterálních kontaktů a vzájemné spolupráce.
Programové oblasti, které jsou v ČR podporovány, byly zvoleny českou stranou a zakotveny v bilaterálních Memorandech o porozumění mezi ČR a donory, která byla odsouhlasena vládou ČR. Následná příprava programů, vyhlašování otevřených výzev a výběr projektů byly již zcela v gesci českých zprostředkovatelů programů. Za podporu konkrétních projektů tedy nese zodpovědnost česká strana a donoři do tohoto procesu nemohou v žádném případě zasahovat. EHP a Norské fondy navíc kladou důraz především na transparentnost, což vylučuje jakékoliv tlaky na prosazování ideologických či politických záměrů jiného státu v České republice.
V současné době jsou dokončovány projekty z období 2009-2014, v rámci kterého Česká republika do současnosti vyčerpala přibližně 3,5 miliardy korun. Zatímco v prvním období 2004-2009 byla téměř polovina podpory investována do revitalizace kulturního dědictví, nyní jsou finance rozděleny rovnoměrněji mezi programy, do kterých patří např. podpora současného umění, ochrana životního prostředí, sociální a zdravotní rozvoj, spolupráce ve vzdělávání, vědě a výzkumu, posílení neziskového sektoru či spolupráce v justici. Jedná se o oblasti, které jsou z rozpočtu ČR financovány jen minimálně, či se objem poskytovaných prostředků v těchto oblastech snižuje.